neděle 6. července 2014

A další pěkné mráčky po ránu.....

Dnes jsem vstávala brzy, byť je neděle, ale šla jsem spát taky brzy a tak mě ranní sluníčko vytáhlo z postele :-) Vlastně mráčky, ty jsem viděla z okna a tak mě zajímalo, jak vypadá zbytek východu slunce. Už bylo po východu, slunce bylo docela vysoko, ale protože bylo stále za mraky, tak to vypadalo, jako když teprve vychází.

neděle 15. června 2014

Ranní mráčky

Dneska ráno nebylo zas až tak hezky, ale přesto se na obloze udělaly moc hezké mráčky, že jsem je musela vyfotit. Pospojovala jsem dvě fotky vedle sebe a i přesto, že jsou foceny 2 vteřiny po sobě, je na každé světlo trochu jinak. Nic jsem nevylepšovala, neretušovala, proto poznáte, že to není jedna fotka.

čtvrtek 5. června 2014

Ostrovy Burano, Murano a Torcello

Okolo Benátek je hodně ostrovů, tyhle 3 jsou asi nejnavštěvovanější. Burano je bývalé rybářské městečko a vyznačuje se malými domky, které jsou natřené výraznými barvami, to proto, aby je rybáři viděli i v mlze a nezabloudili. Městečko projdete za hodinku, je také propletené kanály a mosty, ale v menším měřítku, bylo hodně klidné, turisté byli, ale nebylo to tak hrozné, takže procházka městem je moc příjemná, prý je také vyhledávané různými umělci... kromě barevných domků je Burano slavné ještě svojí výrobou krajek, je zde i Muzeum krajek. No a opět šikmá věž u kostela, uvnitř byla socha papeže Jana Pavla II. Hned naproti je ostrov Torcello, nyní je tam asi 10 stálých obyvatel, ale kdysi to prý býval významnější ostrov než Benátky, žilo zde 10-20 tisíc lidí a je zde slavná Katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Santa Maria di Assunta), právě se opravovala věž a uvnitř jsme nebyli, usoudili jsme, že další kostel už vidět nepotřebujeme, krom toho i proto, že vstup byl placený (kromě Baziliky Sv. Marka a Sv. Marie v Benátkách, jsou vstupy do všech menších kostelů zpoplatněné). Poslední zastávka byla na ostrově Murano, je známé výrobou skla, ve sklářské dílně nám mistr ukázal, jak ze skla udělá vázičku a koně, byl moc šikovný, určitě má léta praxe, jen jsem si všimla, že česká výprava z toho zrovna do mdlob nepadala. Proč taky, když kdysi bylo české sklářství konkurencí tomu z Murana? Zkrátka, pro nás to nebyla žádná novinka. Trochu jsme se podívali i po prodejně se sklem, která k dílně patřila a po nábřeží jsme se prošli k majáku, opravdu to byla jen krátká zastávka, cílená do této sklářské dílny, do města se nešlo. Pak jsme se vraceli na chvíli do Benátek, ale o tom jsem už psala a byl konec výletu. Myslím, že to bohatě stačilo, Benátky jsou sice krásné a velice unikátní město, které se hned tak nevidí, ale už je to hodně o obchodu s turismem a bohužel víc, než se mi líbí, takže si myslím, že jsem v Benátkách byla poprvé a naposledy. I když.... nikdy neříkej nikdy :-) tímto vás od návštěvy vůbec neodrazuji, jeďte, dokud jsou Benátky nad vodou a třeba na vás zapůsobí úplně jinak než na mě a zamilujete si je. Kdybych se tam měla vrátit, pro co asi nejraději? Pro karnevalové masky, ne pro lidi, ale pro ty dvě nejmenší velikosti, padnou jak ulité Barbínkám i Tonnerkám, takže je vám jasné, co teď šiju? :-)

pondělí 2. června 2014

Benátky - Arsenale, ubytování v Jesolu

Noc jsme strávili v letovisku Jesolo, je to asi 20 km po pobřeží směrem k Bibione. Pláž je tam dlouhá, písek jemňoučký, škoda, že bylo na koupání zima, i když nějaká mládež se v moři koupala, my jen sbírali mušle, kterých tam bylo spoustu. Dovolenou bych tady ale asi trávit nechtěla, u toho dlouhého pobřeží byly ve dvou až třech řadách hotely, pláž byla už teď plná lehátek a bylo pěkně rozdělené, kam si můžou hosté z hotelů lehnout, zkrátka i pláž měli zarezervovanou.... a to není nic pro mě, takový organizovaný odpočinek.
Na konci prvního i druhého dne v Benátkách jsme do centra plného turistů už nešli, šli jsme na druhou stranu, do čtvrti Arsenale (ta červená zeď bez oken jsou bývalá kasárna), bylo tam klidno, trochu levněji, dokonce jsme tam natrefili na restauraci, která podávala typická benátská jídla, pomíjím to, že obsluha byly Číňané, Vietmamci a Indové.... Takže co bylo dobrého? Rýžové koule plněné mozzarellou (arancini di riso - původem ze Sicílie), masové placičky nebo spíš takové malé karbanátky (polpette alla carne), různé chlebíčky s pomazánkami z ryb nebo s prošutem, nebo polenta se šunkou a zeleninou, ochutnali jsme pomazánku ze sušené tresky s toastem (crostini di baccala), rýžové koule a masové placičky a samozřejmě pizzu. Protože v sobotu svítilo sluníčko, tak jsme se kousek vrátili k náměstí Sv. Marka a já nafotila pár fotek se sluníčkem, což nebyl až tak dobrý nápad. A mimo jiné jsem nafotila i Most vzdechů, to je ten most mezi budovami, a jednu ze dvou záoceánských výletních lodí, které tam v sobotu kotvily, uznejte, to je kolos. Na konec galerie jsem přidala i snímek z předešlého dne, kde jsem zachytila tu druhou obrovskou loď.