čtvrtek 29. srpna 2013

Ranní mlhy nad Prahou

Kalendářně sice bude léto ještě nějaký ten týden trvat, ale podzim se už velice jasně přihlásil o svá práva. Po ránu mě už zebou nožky v sandálkách, já ale nedbám a cestu do práce vydržím, říkám si, že odpoledne mi zase bude horko.... Dneska ráno byl hezký východ slunce, podzimní mlhy nad vodami vypadají jako našlehaná smetana a člověk při těhle pohledech ani nechce věřit, že se kouká na Prahu. Takže fotka je z okna našeho bytu, míří na Prokopské údolí a Jinonice a pak za tím kopečkem už vykukují pankrácké mrakodrapy. Moc ne, protože za hodinku se mlha pomalu začala zvedat a město už nebylo vidět skoro vůbec (poslední dva obrázky).


středa 28. srpna 2013

Prokopské údolí

I tohle je Praha, hlavní město České republiky. Na začátku srpna bylo v Praze, a nejenom tam, šílené horko. A mně se nechtělo být doma, ale nechtělo se mi ani jít na koupaliště plné lidí, tak jsem zvolila kompromis. Vyrazila jsem do Prokopského údolí, nemám to daleko a dlouho jsem tam nebyla. Cesta vede většinou pod stromy, při cestičce teče potůček, ve kterém se člověk může kdykoli zchladit, což jsem taky dělala a teplota 37-40 stupňů byla takto velice snesitelná. Procházka to byla příjemná, teda.... až na ten první úsek, kde jsem šla úplně sama, po těch 10 letech, co jsem tam nebyla, všechny stromy vyrostly a z přehledné pěšiny se stala nepřehledná, zarostlá alej. To jsem nečekala.... a já šla jen v plavkách, triko v kabele, krátkou sukýnku přes zadek a producíruju se takhle polonahatá v lukách...... :-) a pak se divím, že mám strach, když proti mě jde chlápek a nikdo nikde, jen já, polonahá :-)  no to mě pak napadají všelijaký myšlenky. Ne, že by na mě byl tak neodolatelnej pohled, ale když se přepadají i oblečený důchodkyně :-), tak polonahatá padesátnice by taky mohla někoho ještě oslovit, že? Třeba nějakýho úchyla :-) no.... tak mě napadá, ona přijde doba, kdy bude člověk i za úchyla rád, co? Takže jsem to přežila, takovýho adrenalinu 200 metrů od baráku, to jsem fakt nečekala, jinak jsem šla krokem a fotila, ale tenhle úsek jsem přesvištěla fofrem a těm dvěma pánům, co jsem právě tady potkala, jsem se ani do očí nepodívala. A nakonec jsem prošla celým Prokopákem, zašla k Jezírku, což je bývalý lom, vyšlapala do kopce směrem na Jinonice, jestli je tam stále ta hospoda, co tam bývala (bývala to hospoda pana Helekala, ano, toho zpěváka, teď už nevím), je tam stále, tak jsem dala 2 pivka, ještě jsem k tomu fotila umělecký fotky :-) teda, umění tomu říkám jen já :-) a přes Hlubočepy to vzala domů, vracet se stejnou cestou, to se mi nechtělo, zase bych musela tím samým úsekem a jednou mi to stačilo. tak mrkněte, co jsem nafotila. Na Prahu dobrý, hezký kus přírody tak blízko lidem....


čtvrtek 22. srpna 2013

Málem bych zapomněla :-) .......

   Když jsem se vrátila z Pargy, tak se mě moje milá kolegyně zeptala - a co film Ukradli torzo Jupitera, znáš? Znám, ale dlouho jsem ho neviděla. A víš, kde se natáčel? Tak to nevím, ale bylo to někde v Řecku... šlo tam o nějaké torzo sochy..... Tak se na něj podívej  a uvidíš, že od teď už bude mít pro tebe úplně jiný význam a přinesla mi ho na dvd. Tak jsem se podívala a měla pravdu, hodně mě to po těch letech oslovilo. Je to francouzský film s Annie Girardot a Philippe Noiretem v hlavních rolích, ona je policejní komisařka a on je profesor řečtiny, film je z roku 1980 a je to pokračování filmu Něžné kuře (1978), určitě vzpomínáte, a odehrává se kde? Ano, správně .... v Parze, na Korfu, v Aténách a na Meteorách. Skoro všude jsem byla, takže jsem byla samozřejmě hodně zvědavá, jestli jsem nafotila alespoň nějaké fotky, které by se daly najít i ve filmu. Prohlédla jsem si je a zkusila vypátrat ty, na kterých jsou totožné nebo alespoň hodně podobné záběry, byť je film starý a scenérie se změnily. Už jen to hledání a porovnávání starého s novým, to bylo vzrůšo.... Všechny moje fotky se nepodařily, tedy..... podařily, ale nepočítala jsem s tím, že je budu porovnávat s filmem,  kdybych to tušila, tak se víc snažím :-) ale kupodivu jsem jich vyfotila hodně ze stejných úhlů, tak se chci s vámi o tu radost podělit. A zase se nabízí stejná otázka, jako u porovnávání fotek z letadla s mapou, k čemu mi to vlastně je? K ničemu, ale dělala jsem to ráda, už jen ten pocit, že jsem tam byla a viděla to na vlastní oči, ten je úžasnej. A taky jsem si trochu prodloužila vzpomínání na krásnou dovolenou s nádhernými pohledy na město, moře a krajinu.
 Parga - pohled z hradu na ostrov Panagia, já jsem fotila tak, aby ostrov byl vidět, z filmu se mi podařilo sejmout nejlépe tuhle fotku, kde je vpravo větev borovice. Hmmmmm, nemám k dispozici žádnou borovou větev :-)
 Parga - cesta z hradu směrem k přístavu, je to stejná cesta, jen kapánek jiný úhel při focení, lepší nemám, musí stačit tenhle, ale je jasné, že jdeme tou samou uličkou.
 Parga - šli jsme tudy několikrát, ale fotila jsem jen jednou a to zezdola směrem nahoru, ve filmu to bylo naopak, zhora dolů.
 Parga - a jsme opět na zřícenině hradu, stejný pohled, jen já jsem udělala bližší detail a neměla jsem tam lidi, ale je to zcela totožný vchod (anebo východ), jiný tam ani není.
 Parga - pohled z hradu směrem do přístavu, lepší nemám, ale přibližně to souhlasí, jen.... nehledejte v hradní zřícenině ty antické sloupy a vykopávky, ve filmu to byly rekvizity a jestli si správně pamatuji, tak tvrdili, že se vykopávky konají na Herakliónu. Vypadalo to, jako když tím myslí, že Heraklion je ostrov, ale takový není, je to hlavní město Kréty. Protože tenkrát nebyl turistický ruch v Řecku tak velký, tak jim to asi mohli diváci i věřit, teď už se to okecat nedá, je jasné, že jsou v Parze.
 Parga - opět jakoby vykopávky na kopci v hradní zřícenině, ale zajímavé je, že mám opravdu úplně stejnou fotku skalního útesu jako je ve filmu, to je asi tím, že je to tak fotogenické :-).
 Parga - hlavní molo v přístavu, jak můžete vidět, budovy se dají docela dobře identifikovat, byť mají dneska jinou barvu, balkóny, okenice anebo střechu.... ale je to ono.
 Parga - tenhle úhel pohledu na moře s ostrovem a útesem v dáli jsem stále nemohla najít, lépe řečeno, mám jich spousty, ale ne takhle..... tak jsem hledala a hledala a kupodivu jsem i našla.... byť je to kapánek jiné, jen ten úhel pohledu souhlasí. Záběr ve filmu je točený z mola, já jsem stála až za molem, na nábřeží a vyfotila jsem totéž. Takže si odmyslete to molo a dostanete přesně ten samý obrázek, jako je ve filmu, no není to úžasný?
 Parga - ostrůvek naproti přístavu a hlavní pláži, jmenuje se Panagia anebo také ostrov Panny Marie, každého 15. srpna se zde konají slavnosti na oslavu Panny Marie a u toho je i velký ohňostroj a vůbec... oslava se vším všudy. Na ostrůvku je malý kostelík a vlevo je další malá kaple.
 Parga - další pohled na ostrov Panagia.
 A tohle je zajímavý obrázek, tady jsem udělala koláž z toho, jak jsem se snažila najít ze snímků z filmu a z mých fotek, ten pravý dům, kde se natáčel film a kde bydleli hlavní představitelé. Myslím, že jsem ho našla, porovnala jsem všechny detaily, které jsem měla k dispozici a jsem přesvědčená, že je to ten bílý dům na konci mola, má zelené okenice, zelenou markýzu (jen na části balkónu), bílé zděné zábradlí a pohled z něj je na hlavní molo, které je téměř naproti. Nic jiného, než ten bílý dům mi z toho nevychází. Dneska už vypadá jinak, stříšku má protáhnutou po celé délce domu, v přízemí je taverna, ale je to on, zbouraný není a všechno ostatní souhlasí. To bylo radosti, když jsem ho našla, dlouho jsem měla jiného favorita, ale logicky jsem ho musela vyřadit....
 Parga - promenáda, óóó jak prázdná byla, ani se nechce uvěřit :-) a dneska tam najdete 30-40 taveren. Ano, já vím, je to dobře, taky se musí nějak živit a když je poptávka i nabídka..... ale někdy mě to jejich nahánění nahánělo hrůzu a prchala jsem do méně atraktivních lokalit, kde si mě ani nevšimli :-) ale byli o to víc milí, že u nich chci utratit svoje peníze.
 Parga - hlavní náměstí hned u přístavu, tady na té fotce to už není moc vidět, to se opravdu hodně změnilo, ale jak jsem se dívala na ten film a šel děj, tak je to přesně ta lokalita, akorát tam tenkrát byla jen ta jedna taverna a teď je tam hotel a obchody a velice rušno.
 Korfu - palác Agion Michail, tady jsem nafotila hezky zblízka pravý oblouk, tento levý je hodně z dálky, takže jsem ho přiblížila. A tu promenádu za sloupovím jsem nafotila jen zvenku, ve filmu je i zevnitř.... tak snad příště.
 Korfu - přístav, už nevím, jestli jsem fotila příjezd nebo odjezd, ale to je jedno, je to ten samý břeh. I když kapánek jiný, tam se pár budov změnilo.
 Korfu - přístav, za to tady se nezměnilo vůbec nic.... teda kecám, budovy jsou stejné a dají se identifikovat i po těch letech, ale čeho si všimnete okamžitě je to, že tam kdysi bývalo molo, které vybíhalo do moře a dneska tam už není nic, molo je o kus dál. Ale pohled na budovy se mi povedl skoro identický.
 Korfu - a nakonec Nová pevnost, ta se tyčí na současným přístavem, ta stará je vlevo od přístavu, na takovém malém kopečku.
 Meteora - úžasné skalní útvary, na kterých se nachází několik ortodoxních chrámů.... tak tady nenajdete žádnou shodu, byla jsem tam ve dne a s turisty, film se točil v noci a úplně z jiných úhlů..... takže jen pro představu, že se tam do výše opravdu tyčí kláštery na skalách.