neděle 5. června 2016

Jarní Praha

Dlouho jsem nic nepublikovala, měla jsem pro to své soukromé důvody, ale teď už zase nastal čas se podělit o zážitky, takže tady je jeden z nich.
To jsem si tak jednoho slunečného rána řekla, že se podívám trošku po pražských památkách a ejhle, jsem tady 35 let a ještě jsem nebyla na Loretě. A tak jsem se tam vydala. Loreta je klášter, který je ve vlastnictví Řádu Kapucínů, můžete tam navštívit čtvercový ambit, který je vyzdoben nádhernými stropními malbami a různými malými kapličkami zasvěcenými jednotlivým svatým, dále pak Svatou chýši (Santa casa), která byla postavena roku 1626 podle italského vzoru kaple v italském Loretu, je bohatě zdobená reliéfními sochami na exteriéru budovy a uvnitř se nachází oltář s milostnou sochou P. Marie Loretánské. Nádherný je i Kostel narození Páně, který byl dokončen v roku 1722. Dále se tu nachází Loretánský poklad, který je vedle svatovítského pokladu největším a nejcennějším pokladem v českých zemích. K nejcennějším patří domácí oltářík z Ausburgu a Diamantová monstrance, která má na sobě diamanty ze svatebních šatů  Ludmily Evy Františky, hraběnky Kolowratové z roku 1695.
Po návštěvě Lorety jsem pokračovala na Pražský hrad, bylo právě 12 hodin a neděle, takže předávání stráží bylo asi více slavnostní, hrála k tomu kapela, ale vidět nebylo skoro nic, bylo tak strašně moc lidí. Do Chrámu Sv. Víta jsem nešla, ale zjistila jsem, že je možné vystoupat na jižní věž chrámu a tak jsem i učinila. Necelých 300 schodů po točitém schodišti nebyl takový problém a výhled na Prahu byl úchvatný, hlavně proto, že se vydařilo počasí.

















1695

2 komentáře:

  1. Eriko, děkuji za krásnou procházku a fotky. Těch 300 schodů bych šlapat ale nechtěla. Stačí mi denně šlapat tři patra domů.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :-) i pro mě to bylo dost, ale co bych neudělala pro hezký výhled :-)

      Vymazat